Naše Škola badmintonu: Čtyřhra (28.12.2009) PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 
Odehrané turnaje, komentáře a články
Napsal uživatel Dire.cz - Bavme se badmintonem   
Úterý, 29 Prosinec 2009 06:23
Sdílet

Naše škola badmintonu    Bohužel "Škola badmintonu" na idnes.cz nebyla kompletní a naši vysoce profesionální amatérští hráči jistě dávno zjistili, že úroveň této školy byla pod jejich úroveň. Jako příklad uveďme metodicky naprosto špatně předváděný výpad pravou nohou při forhandu, při kterém se musíme ptát: kde je tupý kolenní úhel? Správný výpad předvádí jeden z členů našeho oddílu.
    Rozhodli jsme se proto (se vší skromností) chybějící VI. díl této školy více než plnohodnotně nahradit.

    Motivace

    Na úvod je potřeba zodpovědět základní otázku: proč hrajeme badminton? Ponechme stranou obecné řečičky typu "baví mě to, chci mít kondičku, chci zhubnout" a pojďme rovnou k jádru věci: chceme všem ukázat, jak dobře vypadáme.
    V kolektivních sportech se ztrácíme v upoceném davu často i hezčích pobudů než jsme my, tenis se hraje na antuce (fuj špína) a občas i venku (brr zima), při ping-pongu nejsou za stolem pořádně vidět naše dokonalé nohy, ze sportovní střelby a lukostřelby hrozí křečové žíly, u šachů usínáme a pak neesteticky chrápeme...
    Takže pro naši plnohodnotnou prezentaci je opravdu nejvhodnějším sportem jednoznačně badminton.

    Je potřeba trénovat dvouhru?

    Vzhledem k objasněné motivaci lze odpovědět protiotázkou - k čemu? Projevit se ve dvouhře není problém: hráč má pro sebe celou polovinu kurtu, navíc oddělenou sítí od většinou ošklivějšího protějšku. Na své polovině můžeme běhat, tančit, drobčit, dělat piruety, klouzat se, bez omezení se rozhánět raketou na všechny strany, pošklebovat se soupeři...

    Proč musíme trénovat čtyřhru?

    Ve čtyřhře bohužel vyvstává zásadní problém: na naší polovině nám při prezentaci naší skvělé osobnosti zcela zásadním způsobem překáží náš 'spoluhráč'. A jedná-li se o mix, je naše spoluhráčka ve skutečnosti dokonce naším úhlavním nepřítelem - bez adekvátního tréninku nás na kurtu totiž totálně zastíní!
    Potřebný trénink naprosto dokonalého zviditelnění ve čtyřhře nám ale zabezpečí pouze opravdu kvalitní trenér, zde je samouk doslova v pytli.

    Trenér

    Protože v našem oddílu je čtyřhra hlavní herní disciplínou, nebylo problémem pro napsání této stručné metodické příručky využít několik drobků z bohatého stolu zkušeností našeho speciálního trenéra. Genialita metod tohoto klubového trenéra spočívá v tom, že:

  • nikdo v oddílu (až na správce těchto stránek samozřejmě) ani netušil, že máme trenéra
  • z toho logicky vyplývá, že ani jedinec, který byl trenérem pro trénování vybrán, dlouhou dobu vůbec nevěděl, že je trénován
  • když výsledek tréninku bude prezentovatelný širokým masám badmintonistů, trenér tohoto cvičence využije jako skvělý reklamní tah k založení vlastní s.r.o. s názvem "Já vám to ukážu!"
  • když výsledek tréninku nebude adekvátní kvalitám trenéra, trenér se k tréninku vůbec nebude hlásit a jeho proslulost neztratí nic ze svého lesku
    Jak zastínit spoluhráče?

    Existuje několik diletantských způsobů, jak znemožnit spoluhráče:

    Bohužel tyto taktické postupy může bez větší námahy uplatnit i náš deblový partner (partnerka v mixu lehce nahradí řvaní ječením nebo po vzoru tenisu hekáním) a jsme tam, kde se právě nachází i samouk: zase v pytli.
    A protože na rozdíl od dvouhry jsme u čtyřhry v pohybu po kurtu horizontálním směrem silně omezováni naším starým známým a pod nohy se motajícím 'spoluhráčem', logicky musíme vyniknout ve směru vertikálním.

    Výskok je základ

    Ano, přesně tak, bez kvalitního výskoku jsme při čtyřhře opět v již důvěrně známém pytli! Takže v tomto dílu školy badmintonu následuje krátký průřez tréninkovým plánem výskoků našeho trenéra. Tento plán je v jeho soukromém deníčku (tajně odcizeném ze šatny) veden pod krycím názvem "Metodika vertikální hybnosti středoevropského cvičence s aplikací východních tradic".

    Fáze výcviku

    1. Rozcvička

    Rozcvičku náš trenér pojímá jako východoasijský stínový souboj spoluhráčů. Cílem je dokonalé rozhýbání těla a hráč navíc získává základní návyky boje zblízka, které může využít proti partnerovi v případě, že ostatní tréninkové metody selhaly a partner nás na kurtu stejně zastiňuje (prostě jej seřežeme jak hada - není to sice sportovní, ale zato vysoce účinné)!
    Některé prameny mylně doprovázejí tuto fotografii z tréninku nápisem "Učitel peskuje žáka, ten se bázlivě brání".

    2. Výskok "Basic"

    Tento tzv. základní výskok předvádí trenér, žák se bohužel nedívá, ale v jeho podvědomí již tréninkový proces probíhá. Všimněte si, že patky bot jsou u sebe, levá ruka je způsobně u těla, všechny potenciálně hezké partie přední části těla hráč vystavuje na obdiv.

    3. Výskok "Basic" - chybné provedení

    Bohužel v podání žáka je výskok Basic rozevlátý až laxní, nohy jsou daleko od sebe, levá ruka téměř zakrývá jednu z nejhezčích částí těla (hlavu) - tady možná záměrně?! Výška výskoku je doslova mizerná...

    4. Výskok "Odzemok"

    Všimněte si, jak žák po měsíci tréninku iniciativně vylepšuje styl učitele a rozvíjí jeho výskok "Basic". Místo patky využívá špičku boty, která jako šipka ukazuje na krásně vypracované lýtkové svaly. Navíc hráč nechává jemným pokrčením pravé nohy vyniknout dokonalé koleno (zde bohužel v rámci výcviku překryto dlaní trenéra). Levá ruka hráče může v případě potřeby u některých badmintonistů decentně schovat méně vypracované hrudníky. Učitel pouze spokojeně sleduje počínání cvičence.
    Na Slovensku tento upravený výskok trenér prezentuje pod názvem "Odzemok".

    5. Výskok "Kazačok"

    Tento výskok trenér předvádí sám, je to jeden z nejnáročnějších cviků východní školy. Nohy musí být ve správné výšce nad zemí a trup pokrčen směrem vpřed, aby vynikly vypracované zadní sedací partie těla. Levá ruka opět plní důležitou funkci - zakrývá případnou pneumatiku v počátečním stadiu pučení.
    Tento výskok lze vylepšit volnější gumou v trenclích a částečným odhalením sedacích partií (ale s mírou prosím!).

    6. Výskok "Kazačok" - chybné provedení

    První samostatný pokus žáka o výskok "Kazačok" dopadl katastrofálně. Bez asistence trenéra se hráč dopustil velkého množství chyb: levá noha není dostatečně vysoko, málo vystrčené sedací partie, levá ruka opět zakrývá tvář, záda rachiticky prohnutá.

    7. Žák poprvé v ostré akci

    Učitel již věří, že žák zvládá všechny výskoky a na cvičence bohužel nedohlíží. Rozvíjí tím sice jeho sebedůvěru a kreativitu, ale zda víra trenéra ve schopnosti žáka není předčasná, dokáže již jistě čtenář této školy badmintonu posoudit sám. Pokud nedokáže, ať začne milý čtenář se studiem školy od začátku a pořádně!

    8. Povinná meditace na závěr

    Každý trénink musí být v duchu východních filozofií neodmyslitelně zakončen meditací nad chybami a jejich analýzou. A že má náš žáček nad čím meditovat!
    Všimněte si nevtíravé reklamy sponzora trenéra po stranách sedícího žáka.

    Tímto opravdu definitivně končí šestidílná škola badmintonu. Doufáme, že jednotlivé díly vám všem prospěly a cenné rady v nich obsažené zužitkujete co nejdříve v praxi. Pietní minuta ticha trenéra a žáka nad právě skončeným seriálem je jistě pochopitelná.

Text: Dire, 28.12.2009

Aktualizováno Čtvrtek, 09 Září 2010 08:35